Právní stanoviska MT Legal s.r.o.,
Advokátní kancelář

V oblasti veřejného investování, ve spojení a v souvislosti s pandemií

COVID-19

Proč není vhodné „chytrou karanténu“ podmiňovat souhlasem

Souhlas, jako zákonný důvod pro zpracování osobních údajů dle čl. 6 odst. 1 písm. a) Obecného nařízení[1] je dlouhodobě nadužívaným důvodem pro zpracování osobních údajů.[2] Upozorňováno je na tento negativní trend ze strany odborné veřejnosti v České republice, v zahraničí [3] a také dozorovými orgány ochrany osobních údajů, kteří kritizují praxi, kdy je souhlas vyžadován i pro zpracování, která jsou přímo uložena zákonem.[4] Je proto otázkou, zda projekt „chytré karantény“, který ve veřejném zájmu zmírňuje pandemickou a ekonomickou krizi, je nutné podmiňovat souhlasem. Veřejné subjekty totiž obecně nemají používat souhlas jako zákonný důvod, protože vystupují v nadřazeném postavení vůči subjektu údajů, což může mít negativní dopad na svobodné udělení souhlasu subjektem údajů.[5]

  • Souhlas, jako zákonný důvod dle čl. 6 odst. 1 písm. a) je českou i zahraniční odbornou veřejností považován za dlouhodobě nadužívaný. Obdobně Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém stanovisku tento jev v minulosti kritizoval a shodně také WP 29[6] označila za největší problém pro svobodné udělení souhlasu, vztah podřízenosti subjektu a nadřízenosti správce osobních údajů.
  • Vzhledem k tomu, že KHS je veřejným správcem, se kterým má subjekt údajů povinnost spolupracovat, je požadování souhlasu z její strany nevhodné.
  • Subjekty údajů jsou vzhledem k situaci nuceni souhlas poskytovat, jelikož doposud neexistuje jiná dostatečně efektivní alternativa „chytré“ karantény.
  • Změnou mimořádného opatření by bylo možné zpracovávat dané osobní údaje bez potřeby souhlasu na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) Obecného nařízení.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

[2] MÍŠEK, Jakub. Souhlas se zpracováním osobních údajů za časů Internetu. Revue pro právo a technologie. 2014, roč. 5, č. 9, s. 45.

[3] BORGESIUS, Frederik Zuiderveen. Informed Consent: We Can Do Better to Defend Privacy. IEEE Security Privacy [online]. 2015, roč. 13, č. 2, s. 170.; MÍŠEK, Jakub. Osobní údaje v čase a prostoru [online]. Brno, 2020, s. 62 [vid. 13. duben 2020]. Masarykova univerzita, Právnická fakulta.

[4] ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ. Stanovisko 3/2014, K nadbytečnému vyžadování souhlasu se zpracováním osobních údajů a souvisejícímu nesprávnému plnění informační povinnosti [online]. srpen 2014 [vid. 13. duben 2020]

[5] WP29. Stanovisko č. 15/2011 k definici souhlasu [online]. 6 2011 [vid. 13. duben 2020]. Získáno z: https://ec.europa.eu/justice/article-29/documentation/opinion-recommendation/files/2011/wp187_cs.pdf

[6] WP29 byla pracovní skupina pro ochranu osobních údajů, ustanovená článkem 29 směrnice 95/46/EC, která se po účinnosti Obecného nařízení změnila v European data protection board.

Pro další dotazy nás neváhejte kontaktovat.

15 + 11 =

Zásady zpracování osobních údajů

Seznam témat

Zůstaňte s námi ve spojení